Čer 182015
 

Tak jsem se nedavno vydal na letosni Surrey County Show, takovou mistni zemedelskou vystavu/veletrh. Mam odtamtud mraky fotek, ktere nebudu vsechny hazet sem na blog, ale misto toho jsem je dal do galerie. Staci kliknout na odkaz a vybrat spravne album, bude to jedno z poslednich…

Sem hodim akorat par specialnich z posledni atrakce kterou jsme videli – mlaticku s lisem. Dokonce jsem nahral i video:

Zaujalo me, jak hodne podobna je ta mlaticka tem v soucasnych kombajnech. Na lisu nebylo nic specialniho az na to, ze neumel vazat provazek sam, misto toho se slama rucne propichovala jakymsi ramem, kterym se provlekl vazaci drat a rucne se balik svazal nez vylezl na konci ven. Baliky to ale moc pekne nedelalo, byly dost spatne oddelene od sebe a tim padem na koncich takove otrhane. Jeste par fotek:

Zář 072014
 

Jak vytvorit pistalku z limo/pivo hlinikove plechovky? Potrebujete plechovku, pravitko, fixu, nuzky, kocku a kalasnikova. Navod v nasledujicim videu. Priznam se, ze ten zaver s kockou me naprosto rozsekal!

Zář 062014
 

Prinasim pokracovani „vyplachu“ fotek z telefonu. Tentokrat nejake z Australie z lonskeho prosince.


Moje noha v Pacifiku. Puvodne jsem to sem chtel hodit jako hadanku, ktere more to je (muj pobyt v Australii byl tajemstvi), ale nejak jsem nestihal. Konkretneji jde o znamou plaz Bondi Beach.


V jeskyni, vyhloubene vetrem a morem, ve skalach nad Bondi Beach.


Rikal jsem, ze klokana jsem potkal jenom na taliri. Chutna to jako neco mezi hovezim a veprovym, bliz k hovezimu, trochu vic vlaknite, ale ne tuhe.


Kolega Charles M., u naseho (pronajateho) auta, na letisti Ayer’s Rock/Uluru, v centru Australie, uprostred pouste.



Australska poust. Takhle vypada pulka kontinentu, jen obcas vic skalnate. Sucho, krovi a piscita cervena hlina. Fotky by mely byt cervenejsi nez jsou, mel jsem problemy s vyvazenim bile… Na pozadi konecne Ayersova skala. A ty strechy vpravo jsou okraj vesnice (nebo spis hoteloveho resortu) Yulara, kousek od Narodniho Parku Ayer’s Rock & Olgas (nebo Uluru&Kata Tjuta).


Sauronovo Oko v Ayersove skale.

Lovil jsem tam na takovem vyhlidkovem pahorku jednu geocache a musel jsem cekat, az se jeden parek odparkuje jinam. Tak jsem mezitim fotil a natacel tuhle jesterku, jak si hrabe hnizdo.

Zář 032014
 

Nashromazdila se mi v telefonu hromada fotek, tak je sem „vyplachuji“… V prvnim kole jde o fotky z podzimu 2013, vetsinou Guildford, Londyn a okoli…

Nejdriv ja a James, tesne pred tim, nez jsme vlezli do onoho tunelu, do ktereho jsem pozdeji umistil moji (neuspesnou) geocache. Spravne vystrojeni do podzemi, chranice na kolena, hadejte po cem se tam vetsinou leze, celovky, atd. Jen James si zapomnel vzit rukavice, coz nas pozdeji donutilo jit zpatky, protoze v tom hnusu co byl dal se mu bez rukavic plazit nechtelo :-)

 


Par fotek z Vysokych Tater, kde jsem byl v zari se Simonkou… fotil jsem toho jeste vic, ale vetsinou se nevydarily… Jeste jednu odtamtud mam na svem pracovnim webu.

Harpunovany plastelinovy delfin… paratkem… neptejte se, nemam tuseni…

Nasledujici fotky jsou z hry „2.8 hours later“ (2.8 hodiny pozdeji, inspirovano filmy 28 dni pozdeji a 28 tydnu pozdeji). Ve hre jde o to, ze Britanii zachvatila epidemie jakesi nemoci, ktera meni lidi na zombiky a ti se pak snazi nakazit nebo sezrat ostatni. Vlada to „nejak“ ukociruje, sice nastoli dost drsny policejni stat, ale mesto nejak preziva, ve stavu jakesi karanteny. Hraci, v malych skupinkach, maji za ukol nejdrive se dostat dovnitr (do bezpeci), ale pote, co zjisti, jak se veci opravdu maji, se ukol zmeni a snazi se naopak dostat ven. Pobiha se pritom po Londyne, maji dobrovolne „figuranty“, se kterymi hraci musi mluvit a dosavat od nich ukoly, a pak jsou okolo zombici, ktere se nesmi vzit po hlave trubkou (jsou to taky dobrovolnici, herci), ale musi se pred nimi utikat co sily staci. Kdyz cloveka chytnou, je oznackovan, „nakazen“ a na konci hry se z nej stane taky zombie. Me chytli, takze jsem podle toho byl „zakrvacen“. Jinak super hra, spousta adrenalinu, rozhodne doporucuji. Jen si pri tom nenarazte koleno jako ja, v prlnem sprintu (doslova o zivot) jsem zakopnul, letel sem asi pet metru vzduchem a pristal na pravem koleni. Au! Bolelo pak jeste par tydnu.

Nasledujici fotky jsou z moji megacesty, kterou jsem absolvoval minuly listopad. Opet soutez, challenge (doslova „vyzva“), ale ciste osobni, soukroma a osobni. V jeden den jsem musel v zadanem poradi najit 12 geocachi, s celkovou uslapanou vzdalenosti pres 70 km. Hned po ranu jsem musel prochazet skrz pastvinu, kde se pasli vepri. Bohuzel nechteli chvili postat, takze fotky jsou dost rozmazane, posudte sami…

 

Dalsi fotka je z tehoz dne, o patnact hodin pozdeji (celkem mi to akce trvala 19 hodin vcetne pauz na jidlo, foceni, odpocinek a lov). Obcas tu u farem clovek potka krabici, ze ktere si muze koupit nejake misto produkty (vejce, mleko, ovoce, zeleninu, ale treba i lahev mostu) a krabicku na penize, tzv. „honesty box“ – krabicku cti. Tahle byla na noc prazdna (stejne by se mi nechtelo jeste hodinu s sebou tahat plato vajec na zadech!), tak jsem si vyfotil alespon tu ceduli (samozrejme nejde precist :-)

 

To je pro dnesek vsechno, priste vyplachnu fotky z Australie.

Kvě 302014
 

Tak se nam (opet) objevili v kuchyni ne uplne vitani navstevnici – krysy. Nejen ze mi prozraly tu nejdrazsi mouku ze skrinky, ale taky prokousaly silikonovou formu na babovku, potvory! Rozmistili jsme tedy strategicky nekolik pasticek, a tady je prvni ulovek! Vubec jsem necekal, ze to bude neco takhle macateho, cekal jsem mysku asi tak ctvrtinovou!

Čer 052012
 

Posledni vikend v dubnu jsem se byl podivat za Kajou Lencem v Oxfordu. Fotky z mesta jsou notoricky zname, davam sem trochu mene tradicni fotky z kesovani v okoli mesta…

Vzhledem k vydatnym destum bylo ponekud mokro...

 

...opravdu mokro...

...a jeste mokreji.

Karel foti bazinu a Karla ktery foti bazinu. Tohle musime prebrodit!

 

Temze byla trochu rozvodnena...

 

...a pekelne ledova...

 

...ale co by jeden neudelal pro kesku :-)

 

A druhy jakbysmet!

 

Kaja prekonava Temzi nadzvukovou rychlosti za bojoveho pokriku. "Ty vole, to je studenyyyy!"

 

Kdepak na ostruvku je ta holka schovana?

 

...a rychle suche ponozky, boty a nohavice, v predepsanem poradi!

 

Halo?!

 

Oxford znamena v prekladu "volsky brod". A ze jich tu neni malo... tak jsme se k nim pridali.

 

Vetsi Karel a vul... samozrejme porad neprestalo prset...

 

Mensi Karel si taky nasel kamarada... a ten mu taky utek...

 

Nakonec jsme v oxfordskem Riversove muzeu nasli i neco od nas - Ceska a Slovenska velikonocni vejce z 20. a 30. let :-)

A jeste pro zajimavost, pan kesostruvek o dva dny pozdeji:
(prset samozrejme neprestalo)

Dub 082012
 

Tak zlate rybycky uz maji poradny bejvak. Zatim bez nejake extra vyzdoby, ta tam prijde casem. Na dne maji akorat barevne sklenene „kaminky“, ve kterych Martin s Gudarzem radi ryji a hledaji zbytky jidla :-)

Prehlidka osazenstva - zleva Jing, Martin, Gudarz a nakonec rozmazana kraska Gelare... :-)