Srp 142014
 

Tenhle clanek mel prijit driv, jeste predtim, nez mi prisel novy motor, dokonce jeste predtim, nez jsem ho objednal. Je totiz o tom, jak jsme s Philem (Phil je zkracena verze jmena Philip) vyndavali stary motor z moji motorky, v dobach kdy jsme ho jeste chteli opravit. Ale fotky jsem tenkrat nemel, tak dodavam az ten. Pridal jsem je do svych Galerii, kde si je muzete prohlednout pod zalozkou „Motor 2014″.

Srp 132014
 

Tak mi dorazil novy motor misto stareho spaleneho. Na jednu stranu musim dodavatelskou firmu pochvalit, ze to dorucili pres celou Britanii (az z Edinburghu!) za cca 24 hodin (je to autem dobrych 12 h cesty, takze motor asi letel), na druhou stranu jsou to dobytci, jako vsichni postaci a spol. tady – motor byl pridelany na palete, kterou po ceste rozlamali. Nastesti jsem na nem zadnou puklinu nezahledl (byla by sranda dostat postou motor s prorazenou vanou, co?), ani zadne povrchove prislusenstvi neohnuli, neulomili, ani kabel od alternatoru (ktery je vevnitr, pod pravym vikem) neutrhli. A diky popisce na „baliku“ ted vim, ze ta bestie ma 40 kg.

A jako bonus jsem dostal dve svicky, ktere byli asi mechanici lini vyndat :-) Ale stejne tam asi dam ty svoje, uplne nove od Dejvaka…A taky ma ten novy nakopavacku, u stareho jsem byl odkazany na baterii.

A na zaver jeste oba motory vedle sebe – najdi 10 rozdilu :-)

P.S.: Jeste jedna poznamka. Behem vyndavani a rozebirani motoru jsem si rozsiril slovni zasobu v anglictine o spoustu uzitecnych slovicek, ktera se bezne ve skolach neuci. Jmenovite napriklad: racna, trhak, orech (na racnu), podlozka, vacka, klikova hridel, zapalovani, svicka (v motoru), ventil, lozisko, nakopavacka, tesneni, olejove cerpadlo, retezove kolo, setrvacnik, takova ta paka co prenasi tlak z vacky na ventil a co nevim jak se jmenuje v cestine, a spoustu dalsich…

P.P.S.: Pokud by nekoho zajimalo elektricke zapojeni, prikladam. S kolegy v kanclu jsme byli schopni identifikovat vsechno i s originalnimi popisky a opravdu divnymi znackami… :-)

Aktualizace druhy den: Motor je namontovan. Sice jeste neni vsechno pripojeno, na vsechny strany z neho koukaji hadicky, kabely a lanka, elektricky starter jeste neni pripojeny, stejne jako retez, stupacky, vyfuky, vlastne vsechno krome kabelu od alternatoru a karburatoru, ale fyzicky uz tam sedi:

Lis 082013
 

Zrovna jsem cetl vtip o tom, jak se nekdo tak dlouho flakal v praci na pocitaci, az se doklikal na konec Internetu. Napadlo me ale, ze ackoliv konec Internetu neexistuje, je tu neco, cemu by se dalo rict Zacatek Internetu. Jde o uplne prvni WWW stranku, ktera byla kdy vytvorena. Pochazi z roku 1989, ze svycarskeho CERNu, kde WWW technologie vznikla. Obsahuje strucny popis, co to vlastne je ten „Project World Wide Web“ a odkazy na dalsi informace o webu. Najdete ji na http://info.cern.ch/hypertext/WWW/TheProject.html. Prijemne cteni! :)

Jen pro zajimavost, Ceskoslovensko bylo pripojeno k Internetu az v roce 1992. Prvni pripojeni probehlo v poslucharne 209 (dnes T2:D3-209) v Dejvickem kampusu CVUT FEL. Kdy byla vytvorena prvni stranka v cestine nevim presne, ale videl jsem stranku z roku 1993 (urcite ne tu prvni), takze to muselo byt nekdy tesne pote.

Bře 232013
 

Dneska si dame trosku technologie fotografovani… Koho to nezajima, at to necte :-)

Vsichni asi vime, k cemu je ve fotaku zaverka (angl. shutter). Pri „normalnim“ foceni byva otevrena jen na nekolik desitek milisekund. Navic je potreba ten cas nastavovat dost presne. Asi si dokazete predstavit, jak tezke musi byt udelat (ciste mechanicky!) system, ktery otevre okenko a presne za padesat milisekund ho zase zavre. Navic, pokud by nejaka lamela vyjizdela z jedne strany (napr. shora) a pak zase zajizdela zpatky (nahoru), tak bude horni strana snimku osvetlena kratsi dobu, a tedy tmavsi. Doba otevirani a zavirani by musela byt alespon o dva rady kratsi, tedy cca 100 mikrosekund pro bezne fotky! Jak tezke muze byt udelat neco tak presneho, co pobezi ciste na zaklade natazene pruziny? Ano, hodne tezke a proto hodne drahe…

Vyrobci fotoaparatu prisli s jednoduchym resenim tohoto problemu, s technologii Sterbinove zaverky (Rolling Shutter). Proste mame dve lamely, jednu shora a jednu zdola. Mezi nimi je sterbina, ktera „proletne“ pred snimkem a postupne ho cely necha osvitit. Sikovne na tom je, ze vsechny casti snimku jsou osvetleny stejne dlouho a ta doba se da jednoduse regulovat sirkou te sterbiny. Ma to ale i svou nevyhodu: ruzne casti snimku jsou osviceny v ruznou dobu. Prvni problem muze byt s nerovnomernym osvetlenim. Napriklad pri zarivkovem osvetleni, kde uroven osvetleni kolisa az o desitky procent na frekvenci 100 Hz (dvojnasobek napajeci), se na fotce mohou ukazat vodorovne pruhy. To se obvykle resi tim, ze se nastavi doba osvetleni jako celociselny nasobek periody (10 ms). Druhy problem z toho pramenici je ilustrovan nasledujicim obrazkem (puvodne mel byt pro mraky nad katedralou, ale nedalo mi to).

U digitalnich fotaku (i u tech v telefonech) je totiz neco jako Sterbinova zaverka taky. Proste se snimaji radky z cipu jeden po druhem. Efekt je stejny jako u mechanicke sterbinove zaverky – nizsi casti jsou sejmuty pozdeji. A pokud se nejaky objekt pohybuje dost rychle, muzeme po obrazku cestovat v case. Ocividne, nez jsem sejmul auto na fotce od strechy po kola, ujelo cca ctvrt metru. To zpusobuje jeho „sesikmeni“, stejne jako nekruhovy tvar kol.

Tak a jste zase o kousek chytrejsi a ja jdu na nakup ;-)